Můj první zácvik u KŽC

Svého prvního zácviku jsem se nemohl dočkat. Usnout jsem nemohl, probudil jsem se ve dvě ráno a pak ještě chvíli před budíkem. Ráno v 8:40 jsem sedl na bus do Prahy a zhruba v 10:30 už jsem byl na hlaváku. Teď zpětně absolutně nechápu, proč jsem jel na hlavák, když jsem chtěl jet co nejvíce naproti Pražskému motoráčku. Každopádně jsem dojel linkou S7 na Smíchov, kde jsem si počkal 10 minut a konečně se dočkal se kredence, Župana a školitele. Svezl jsem se jako cestující zpět na hlavák, kde jsem zašel od Billy a pak jsem jel na Zličín. Stále jsem ještě nepracoval, jen jsem se vezl, ale alespoň v zadní kabině. Takto jsem se vozil, protože jsem neměl jinou možnost, jak efektivně využít čas. Oficiálně jsem začal až v 11:50 na Zličíně. 

Hodně jsem se té chvíle bál a najednou to přišlo. Stál jsem u dveří a zničeho nic jsem v 11:53 obdržel výzvu strojvedoucího. Pískl jsem, ohlédl se po celém nástupišti a pak už přišlo jen moje odmávnutí souhlasu s odjezdem. Poté jsem zabouchl dveře a vyčkával u dveří do doby, než poslední dveře vlaku minuly konec nástupiště, byl jsem plný radosti. Poté jsem se se zaučujícím vydal na kontrolu jízdních dokladů a poprvé si zařval:,,Dobrý den, vaše jízdenky prosím!”. Práci s POPkou jsem poměrně zvládal. Byl jsem už předtím trochu naučen od přátel z Arrivy nebo ČD, krom toho mi hodně pomohly i přepravní průzkumy, kde jsem do POPky, sice jen přes rameno, koukal. 

Moc jsem si to užíval, hlavně jsem si užíval to retro, záchody s dírou přímo ven, ručně zavírané dveře apod. Tuhle cestu se mnou jel i Župan, který mi půjčil terčík, abych alespoň ze začátku nemával prázdnou rukou. Pak jsem měl skoro hodinu a půl pauzu, během které jsem zašel do Burgerkingu a za kamarádkou minibaristkou. Po pauze mě čekalo už jen jedno kolo na Zličín. A bylo skvělé, vezli jsme jednoho člověka, který se mnou dělal na podzim průzkumy a také jednu vlakvedoucí, se kterou jsem jednou jezdil na S4. 

Po návratu na hlavák nás pak čekal pobyt asi 20 minut a vydali jsme se směr Čakovice. V tomto úseku jel se mnou kamarád, který je, stejně jako Župan, průvodčí u Arrivy, takže jsem si zase půjčil na chvíli terčík. V Čakovicích jsem odevzdal pal tržbu, uzavřel směnu a šel na bus.