Můj první zácvik u KŽC
Svého prvního zácviku jsem se nemohl dočkat. Usnout jsem nemohl, probudil jsem se ve dvě ráno a pak ještě chvíli před budíkem. Ráno v 8:40 jsem sedl na bus do Prahy a zhruba v 10:30 už jsem byl na hlaváku. Teď zpětně absolutně nechápu, proč jsem jel na hlavák, když jsem chtěl jet co nejvíce naproti Pražskému motoráčku. Každopádně jsem dojel linkou S7 na Smíchov, kde jsem si počkal 10 minut a konečně se dočkal se kredence, Župana a školitele. Svezl jsem se jako cestující zpět na hlavák, kde jsem zašel od Billy a pak jsem jel na Zličín. Stále jsem ještě nepracoval, jen jsem se vezl, ale alespoň v zadní kabině. Takto jsem se vozil, protože jsem neměl jinou možnost, jak efektivně využít čas. Oficiálně jsem začal až v 11:50 na Zličíně. Hodně jsem se té chvíle bál a najednou to přišlo. Stál jsem u dveří a zničeho nic jsem v 11:53 obdržel výzvu strojvedoucího. Pískl jsem, ohlédl se po celém nástupišti a pak už přišlo jen moje odmávnutí souhlasu s odjezdem. Poté jsem zabouchl dveře a vyčk...